Akademie múzických umění v Praze, největší umělecká vysoká škola v České republice, byla založena prezidentským zřizovacím dekretem bezprostředně po konci druhé světové války. Během sedmi desítek let se zasloužila o výchovu desítek významných osobností známých po celém světě.
V pátek 22. října předala Akademie múzických umění v Praze čestný titul doctor honoris causa herci, režisérovi a vysokoškolskému pedagogovi profesoru Martinu Hubovi. Titul obdržel na návrh Divadelní fakulty, která tímto ocenila jeho mistrovství v oboru činoherního herectví, režie a pedagogiky herectví.
Oslavy 75 let založení AMU vyvrcholily slavnostním koncertem ve Dvořákově síni Rudolfina. Ukázky z koncertu k vidění ZDE
Od 24. června do do 29. srpna byla na pražské Kampě k vidění výstava mapující dějiny AMU od založení po současnost
Novým děkanem DAMU se v březnu 2021 po Doubravce Svobodové stal dramaturg, dramatik a pedagog Katedry alternativního a loutkového divadla Karel František Tománek.
V březnu 2021 se uskutečnily volby do Akademického senátu AMU, které z důvodu pandemie koronaviru proběhly vůbec poprvé v historii školy v elektronické podobě. Členové akademické obce mohli volit prostřednictvím svých mobilů, počítačů nebo tabletů.
V únoru 2021 se rektorkou AMU stala Ingerborg Radok Žádná, která zde dosud působila jako prorektorka pro mezinárodní činnost a umělecké vztahy a jako pedagožka na Katedře hudební produkce HAMU. Ve funkci po osmi letech vystřídala dosavadního rektora Jana Hančila.
Dne 23. 11. 2020 proběhlo shromáždění Akademické obce Akademie múzických umění v Praze, na němž své koncepce na funkci rektora/ky představili čtyři kandidáti a kandidátky (Daniela Jobertová, Vlastimil Mareš, Ingeborg Radok Žádná, Filip Suchomel). Akademický senát AMU, který jednal ihned po shromáždění, následně přijal usnesení: návrh na jmenování rektorkou získala Ingeborg Radok Žádná
Doktorandka FAMU Lea Petříková získala Jacques Derrida Prize
Ve čtvrtek 2. července byly udělovány ceny Francouzského velvyslanectví (26. ročník) pro mladé talentované vědce. Soutěže se v letošním roce zúčastnilo celkem 66 kandidátů mladších 33 let, které nominovala vysoká škola či Akademie věd na základě kvality jejich výzkumné práce v rámci doktorandského studia. O výsledcích rozhodovalo 7 komisí tvořených 45 českými a francouzskými profesory a badateli. Z navržených mladých vědkyň a vědců porota nakonec vybrala 26 laureátů.
V únoru 2020 získala AMU jako první vysoká umělecká škola v České republice institucionální akreditaci. V následujících deseti letech tak může sama rozhodovat o svých studijních programech bez nutnosti schvalování externími orgány (tj. Národním akreditačním úřadem).
FAMU má první děkanku ve své historii. PhDr. Andrea Slováková, Ph.D., MBA se 20. května 2020 ujala role děkanky na FAMU.
Studentský Oscar se po 30 letech vrací na FAMU
Animované loutkové drama s názvem Dcera, které vytvořila studentka Katedry animované tvorby FAMU a které vzniklo v koprodukci se společností MAUR film, zvítězilo v celosvětové konkurenci nejlepších 1615 snímků filmových škol. Snímek získal prestižní ocenění známé jako Studentský Oscar za nejlepší zahraniční animovaný film, které uděluje americká Akademie filmového umění a věd. Tuto nejprestižnější cenu získal v roce 1989 jako jediný v české historii Jan Svěrák za svůj absolventský film Ropáci. Česká filmová škola tak opět potvrzuje vysokou kvalitu svých studentů.
Po náročné rekonstrukci dochází ke zpřístupnění studijních prostor barokního domu U Bílého jelena. AMU také mění svůj vizuální styl na moderní dynamický design navrhnutý grafickým studiem Heyduk, Musil & Strnad.
AMU slaví 70 let od svého založení. V rámci oslav byl předán čestný doktorát divadelnímu režisérovi Ladislavu Smočkovi, dirigentovi Jiřímu Bělohlávkovi a režisérce Agnieszce Holland. Udělena byla také Zlatá medaile AMU scénáristovi a režisérovi Vojtěchu Jasnému a také herci a pedagogovi Ladislavu Mrkvičkovi.
Sloučením kabinetů společenských věd a historie a teorie fotografie vzniká na FAMU Centrum audiovizuálních studií (CAS). Zřízena je také intermediální laboratoř ve spolupráci VŠUP a ČVUT. V únoru 2002 Akademie zřizuje Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze (NAMU) jako informační pracoviště zajišťující nakladatelskou a ediční činnost všech fakult a složek AMU. Vzniklo jako nástupce Edičního centra AMU, které bylo vybudováno na základě přiděleného grantu v roce 1995.
Nově je zkolaudován novodobý prostor divadla DISK přímo uprostřed objektu divadelní fakulty, v atriu mezi Řetězovou a Karlovou ulicí. Architektonického řešení se ujala liberecká společnost SIAL pod vedením architekta Karla Hubáčka. Provoz zahájilo divadlo následujícího roku. AMU se poprvé zapojuje do programu mobility studentů a zaměstnanců ERASMUS.
Divadelní fakulta poprvé pořádá studentský divadelní festival Zlomvaz.
Sídlem Hudební a taneční fakulty AMU se stává nově zrekonstruovaný Lichtenštejnský palác a o dva roky později též palác Hartigovský, tvořící s Lichtenštějnským palácem souvislý celek. Dominantou celého studijního areálu je především Sál Martinů s kapacitou 200 míst. Divadelní fakulta musí v tomto roce opustit původní prostory DISKu v paláci Unitaria a školní divadlo se provizorně usídlilo v Divadle v Celetné.
Studenti se aktivně zapojují do okupační stávky na DAMU a podílejí se tak na pádu komunismu v tehdejším Československu. Po Sametové revoluci mají všechny fakulty možnost rehabilitovat své původní velkolepé plány, prohloubit demokratické zásady vedení školy i přijímacího řízení. V nových poměrech se také podstatně rozvinuly zahraniční styky a zejména spolupráce s ostatními vysokými uměleckými školami. Po pádu komunistického režimu se na FAMU pedagogy stávají významní tvůrci jako například Jiří Menzel, Olga Sommerová, Věra Chytilová, Jan Němec nebo Jan Špáta. O rok později vzniká katedra animované tvorby a při ní později i specializace na multimediální tvorbu a počítačovou animaci. Palác Lažanských i studio FAMU prochází rozsáhlou rekonstrukcí, aby svým studentům zajistila co nejlepší možné podmínky pro uměleckou tvorbu. V roce 1993 se na HAMU samostatným studijním oborem stává Hudební teorie, která však byla na škole vyučována již od počátku 70. let. Výrazné změny nastaly také na divadelní fakultě, kde se plně rozvinula katedra alternativního a loutkového divadla pod vedení režiséra Josefa Krofty a dalších význačných umělců. Pedagogickou činnost zahájilo také plno režisérů tzv. studiových divadel, například Jan Schmid, Miroslav Krobot či Jan Borna.
V průběhu normalizace divadelní fakulta výrazně stagnovala a v původně vytyčených cílech bylo možné soustavněji pokračovat až od druhé poloviny 80. let, kdy se na novém směřování a systému studia začali podílet noví pedagogové - Jana Hlaváčová, Věra Galatíková, Boris Rösner, Eva Salzmannová, Svatopluk Skopal a další umělci. FAMU poprvé pořádá festival FAMUFEST.
Na FAMU vzniká katedra umělecké fotografie, která se odlučuje od katedry kamery. V druhé polovině sedmdesátých let dochází k uvolňování režimu a studenti mají možnost se pod vedením tehdejšího děkana Ilji Bojanovského účastnit mezinárodních setkání a obnovit význam fakulty i v mezinárodním kontextu.
Po sovětské intervenci je řada předních pedagogů FAMU (Evald Schorm, Karel Kachyňa, Břetislav Pojar, Milan Kundera a další) nucena ukončit pedagogickou činnost. Často se uplatňuje cenzura, škola se potýká s řadou omezení. I divadelní a hudební fakulta musí pracovat ve ztížených podmínkách. Přesto však studenti všech fakult vždy vynikali v českém i mezinárodním uměleckém životě a škola tak přispěla k silné profilaci několika generací českých profesionálů.
Na FAMU je zřízena samostatná katedra publicistiky, později přejmenována na katedru dokumentární tvorby. Roku 1963 je ustanoven obor filmové a televizní střihové skladby, osamostatňuje se obor filmové a televizní vědy. V průběhu 60. let absolvovaly FAMU dvě až tři generace tvůrců, kteří školu celosvětově proslavili. Na dalších třicet let se filmová a televizní fakulta stává téměř jediným zdrojem profesionálů v oblasti české a slovenské filmové tvorby.
Katedry a děkanát FAMU se stěhují do budovy Lažanského paláce, nově se na Smetanovo nábřeží přesouvá i rektorát AMU. V Klimentské ulici zůstává samostatně zřízené Studio FAMU. V šedesátých letech se na HAMU rozšiřuje nabídka oborů (cembalo, kytara) a z divadelní fakulty přecházejí taneční obory: taneční pedagogiky, choreografie, taneční věda (původně teorie tance) a vzniká obor nonverbálního divadla (původně pantomima).
V těchto letech přichází na katedru režie FAMU Otakar Vávra s novou koncepcí přednášek a přijímacího řízení. Osobně si vybírá uchazeče, z nichž vychovává jádro tzv. nové vlny (Věra Chytilová, Evald Schorm, Jiří Menzel, Jan Schmidt, Miloš Forman a mnozí další).
FAMU se stává jedním ze zakládajících členů Mezinárodní asociace filmových a televizních škol (CILECT). V padesátých letech nově vzniká specializace na dokumentární a vědecko-populární film a kabinet střihové skladby. Současně je založena katedra filmové a televizní techniky s kabinetem hudby a zvuku. Katedra kamery je přejmenována na katedru filmové fotografie a televizního obrazu.
Filmová fakulta získává pro svou výuku kino Roxy v Dlouhé č. 33, kde od roku 1955 zřídilo filmové studio.
Z původních oborů FAMU se postupně stávají katedry, k nimž o rok později přibyla katedra produkce, na dramaturgii vzniká specializace na filmovou vědu. HAMU otevírá možnost studovat trubku a trombon. Dochází k dalšímu rozvoji divadelní fakulty a významné osobnosti, jako Emma Fierlingová nebo Jarmila Kröschlová, se podílejí na prohloubení výuky hlasového projevu a jevištního pohybu. Založena je také divadelní věda a dramaturgie, její vývoj je však v 50. letech opět neblaze poznamenán totalitní ideologií. Od roku 1960 se tedy výuka vrací na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
FAMU získává prostory (v počátcích sdílené s Filmovým ústavem) v tzv. Vančurově domě v Klimentské ulici č. 4, kde probíhala teoretická i praktická výuka až do roku 1960. První systematická výuka je strukturována podle Ruské státní filmové akademie S. A. Gerasimova (VGIK). Po pouhých dvou letech působení hudební fakultu zásadně postihuje vlna represivních prověrek způsobených komunistickým převratem v roce 1948 a někteří z věhlasných profesorů (Václav Talich, Bedřich Dobrodinský) jsou nuceni odejít. Sešlo také z plánovaného jmenování Bohuslava Martinů profesorem a rozvoj katedry je výrazně pozastaven. V pohnuté době stagnuje i divadelní fakulta, kdy jsou učitelské posty nuceni opustit i zakladatelé Miroslav Haller, Jiří Frejka i Jiří Plachý. Z původních pedagogů zůstává pouze František Tröster, který se zasloužil o nebývalý rozmach scénografie v poválečném Československu. Politický tlak se promítá také do výuky, kde dlouho převládá především zredukovaná metoda Stanislavského.
V rámci vysoké školy se otevírá filmový odbor v druhém patře domu v Havlíčkově ulici č. 13, který uchazečům nabízí obory režie, dramaturgie a filmového obrazu. Jedná se o pátou filmovou školu na světě – po Moskvě, Berlíně, Římu a Paříži. Hudební i divadelní fakulta zahajuje provoz prvních oborů a velice záhy začínají studenti dosahovat prvních úspěchů pod vedením čelných umělců a pedagogů. Na HAMU jsou zřízeny obory: zpěv, klavír, varhany, nástroje smyčcového kvarteta, kontrabas, harfa a nástroje dechového kvinteta. Divadelní fakultu výrazně formuje vliv Jiřího Frejky, Františka Tröstra, Josefa Trägra, Františka Salzra a Miroslava Hallera a otevírají se obory režie, dramaturgie a scénografie; obor herectví prozatím zůstává na konzervatoři, později se do studijních plánů začleňuje v roce 1948, kdy vzniká i divadlo DISK v Paláci Unitaria v Karlově ulici č. 8.
Akademie múzických umění v Praze byla zřízena dekretem prezidenta republiky dr. Eduarda Beneše z 27. října 1945. Bylo proto rozhodnuto, že vznikne nová vysoká škola dosud neobvyklého typu, jež bude poskytovat vysokoškolské vzdělání v uměleckých oborech, které takovou možnost u nás dosud neměly.